Původní medonosné dřeviny: Zelené chrámy a pilíře pro opylovatele

Když přemýšlíme o pomoci hmyzu, většinou nám jako první naskočí barevné záhony trvalek nebo rozkvetlé louky. Ty jsou sice úžasné, ale v přírodě existují mnohem větší a výkonnější "restaurace". Jsou to stromy a keře.

Jediný vzrostlý, rozkvetlý strom dokáže svým množstvím nektaru a pylu nahradit obří louku o rozloze několika stovek metrů čtverečních. Původní medonosné dřeviny jsou pro opylovatele naprosto klíčové – poskytují jim totiž drahocennou potravu hned zkraje jara, kdy na zemi ještě téměř nic nekvete.

Proč volit původní dřeviny namísto cizokrajné exotiky?

V českých zahradách a městských parcích se v posledních letech usadil nešvar: vysazování cizokrajných, okrasných jehličnanů (jako jsou túje) nebo asijských listnáčů. Pro hmyzí svět jsou však tato místa mrtvou zónou. Naše domácí druhy hmyzu jsou evolučně naprogramované na naše původní dřeviny:

Prvotřídní nutriční menu: Tisíce let společného vývoje zajistily, že chemické složení nektaru našich původních stromů přesně odpovídá potřebám tuzemského hmyzu. Nektar je pro ně stoprocentně stravitelný (na rozdíl od "prázdných kalorií" z exotických druhů).

Dokonalé načasování: Kvetení domácích dřevin je geniálně synchronizováno s obdobím, kdy se jednotlivé druhy hmyzu probouzejí ze zimního spánku.

Bezpečný domov po generace: Domácí dřeviny mají přirozenou odolnost vůči našim chorobám a rozmarům počasí. Podporují celé potravní řetězce – poskytují úkryt pod kůrou, v prasklinách nebo v dutinách, kde mohou samotářské včely a brouci žít i zimovat.

Staré ovocné odrůdy: Zapomenuté genetické a chuťové bohatství

Velkým tématem dneška je záchrana tradičního ovocnářství. Dnešní moderní, intenzivní sady a zahrady jsou plné takzvaných zákrsků a čtvrtkmenů. Tyto nízké stromky sice začínají rodit téměř okamžitě, ale z pohledu ekologie mají obrovské nevýhody: do 20 let odcházejí, mají slabé kořeny, vyžadují neustálé hnojení a masivní postřiky pesticidy. Krajině navíc neposkytují žádný stín, protože vzrůstem připomínají spíše keře.

Oproti tomu tradiční vysokokmenné ovocné stromy představují skutečně dlouhodobou investici do krajiny a jsou skutečným genetickým bohatstvím naší země. Staré odrůdy jablek, hrušek, třešní či slivoní vzniklé před druhou světovou válkou v sobě nesou odolnost prověřenou staletími.

A co víc – přinášejí s sebou neuvěřitelnou chuťovou pestrost! Dnešní moderní odrůdy sice mají univerzální, unifikovanou chuť, která nikoho neurazí, ale nikoho ani vyloženě nenadchne. Jsou šlechtěné hlavně na to, aby plody jedno jako druhé vydržely dlouhý transport. Staré odrůdy jsou naproti tomu chuťovým ohňostrojem. Každá je jiná:

• Malinové či kořenité tóny: Některá jablka chutnají po banánech, jiná mají silnou kořenitou vůni.

• Rozmanité využití v kuchyni: Naši předkové věděli, která konkrétní jablka jsou nejlepší na sušení (křížaly), která se nerozpečou v závinu, ze kterých je nejlahodnější mošt a která vydrží ve sklepě šťavnatá až do pozdního jara.

Historie těchto charakteristických sadů sahá na našem území až do 15. století. Bohužel, tlak na intenzivní nízkokmennou produkci v druhé polovině 20. století vedl k tomu, že staré sady začaly zarůstat nálety nebo byly bez milosti vykáceny.

Jak se daří pražským sadům dnes?

Hlavní město Praha dnes tyto staré vysokokmenné ovocné sady a aleje na svém území postupně obnovuje a zakládá nové! Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy dnes spravuje na 85 lokalitách:

• 75 ovocných sadů s celkovou rozlohou 133 hektarů.

• 49 ovocných stromořadí o délce přes 20 kilometrů.

• Od roku 2010 město vysázelo přes 6 750 ovocných stromů a celkově jich má ve správě téměř 13 000!

Tyto stromy (nejčastěji třešně, jabloně, slivoně a hrušně vzniklé před druhou světovou válkou) rostou dlouho, dožívají se i sta let a vytvářejí takzvanou doupnou zeleň. Jejich staré kmeny s dutinami jsou luxusními hotely pro ptáky a vzácný hmyz.

Tři hrdinové naší krajiny: Jak původní stromy pomáhají?

Často vysazované, ale problematické nepůvodní druhy

Při plánování výsadeb ve městě i na zahradách se často dělají chyby, které biodiverzitě spíše škodí. Pozor na tyto tři druhy:

Zlaté pravidlo: Větší druhová pestrost = více opylovatelů

Chcete-li mít zahradu nebo park skutečně plný života, vsaďte na rozmanitost. Zatímco včela medonosná dokáže sbírat nektar a pyl z široké škály rostlin, mnohé vzácné samotářské včely jsou úzce specializované výhradně na konkrétní rostlinné čeledi nebo dokonce rody. Pokud jim tento strom chybí, v dané lokalitě vyhynou.

Rozmanitost navíc funguje jako skvělá pojistka – rozkládá riziko v případě nepříznivého počasí nebo napadení stromů chorobami a zajišťuje, že hmyz bude mít co jíst od brzkého jara až do pozdního léta.

Praktické doporučení pro vaši výsadbu:

• Sázejte na pozemku minimálně 5 až 7 různých druhů dřevin.

• Kombinujte stromy a keře – vytvoříte tak v zahradě přirozená patra (od nízkých trnek po vysoké lípy).

• Volte druhy s různou dobou kvetení (od březnové vrby po červencovou lípu).

• Vybírejte různé typy květů (široce otevřené talíře bezu pro brouky, hluboké květy pro čmeláky).

Objevte fascinující svět hmyzích opylovatelů 

Fascinující svět hmyzích opylovatelů a drobných živočichů máme nadosah ruky. Stačí jim dát malou šanci a pražská příroda nám poděkuje svou krásou a rovnováhou.

Podívejte se na další panely naší výstavy a zjistěte, jaké příběhy se v trávě kolem nás odehrávají.