Pestřenky: Neúnavní letci a nenápadní strážci pražské přírody


pestřenka černonosá
pestřenka černonosá

Pestřenky jsou fascinující skupinou hmyzu, kterou mnoho lidí zná jako ty "pruhované mouchy", co se umí ve vzduchu zastavit na místě jako miniaturní vrtulníky a trhavě se přesouvat z místa na místo. 

V České republice jich žije úctyhodných více než 400 druhů a jejich přítomnost v krajině je pro nás mnohem důležitější, než si obvykle připouštíme. Jedná se o jedny z nejlepších opylovatelů. 

Právě hlavní město Praha se svou pestrou mozaikou přírodních stanovišť představuje pro tyto drobné akrobaty naprosto unikátní útočiště.

Jak vyplývá z odborného mapování rozšíření pestřenkovitých v chráněných územích Prahy, naše metropole není jen betonovou džunglí. Díky lokalitám, jako jsou skalnaté stepi, hluboká údolí nebo zbytky lužních lesů, funguje Praha jako obrovská "hmyzí křižovatka". Zatímco v okolní zemědělské krajině, která je často vyčerpaná chemií a jednotvárnými poli, pestřenky a ostatní opylovatelédrasticky ubývají, pražské přírodní památky jim poskytují bezpečný domov. Jsou to poslové, kteří nám svou přítomností potvrzují, že i uprostřed velkoměsta dokáže příroda fungovat v rovnováze.

Dvojí život hrdinů: Od úklidu až po opylování

Jednou z největších zajímavostí pestřenek je jejich "dvojí život". Dospělí jedinci a jejich larvy dělají v přírodě úplně jiné věci, obojí je pro nás však nesmírně užitečné:

1. Dospělci jako špičkoví opylovači: Po včelách (kam řadíme jak včelu medonosnou, tak i stovky druhů včel samotářek) jsou to nejdůležitější opylovači na světě. Navštěvují obrovské množství rostlin včetně ovocných stromů a zemědělských plodin. Narozdíl od včely medonosné navíc pracují i v chladnějším nebo deštivém počasí, kdy ostatní hmyz zůstává v úkrytu.

Pestřenka vosí
Pestřenka vosí

2. Larvy jako dravci a uklízeči: Larvy mnoha druhů jsou nenasytnými lovci mšic – jedna jediná larva jich za svůj larvální život zkonzumuje stovky, čímž chrání naše zahrady i městské parky zcela přirozeně. Jiné druhy larev zase v tlejícím dřevě či kalužích rozkládají starou hmotu a vrací živiny zpět do půdy.

Larva pestřenky spořádá stovky mšic
Larva pestřenky spořádá stovky mšic

Kde se s nimi potkáte?

  • Naši sousedé na zahradách a balkónech: Zde potkáte nejčastěji ty druhy, které díky svému zbarvení mistrně napodobují vosy. Jsou to naši nejbližší spojenci, kteří efektivně opylují naše zahrady a zároveň jim ulevují od mšic.
  • Stepní specialisté: Na prosluněných stráních (např. v Troji nebo v Prokopském údolí) najdeme druhy úzce navázané na kvetoucí divoké byliny a vzácné stepní rostliny.
  • Obyvatelé starých lesů: Ve stinných údolích (např. v Divoké Šárce) žijí druhy, které ke svému životu nezbytně potřebují staré živé stromy, avšak s tlejícím dřevem. Jiné zase nezbytně potřebují trouchnivějící pařezy a mrtvé dřevo.
Pestřenka hrušňová
Pestřenka hrušňová

Proč jich ubývá?

Stav pestřenek v Evropě je alarmující a podle odborných studií, o kterých informuje například National Geographic, jich v některých oblastech ubylo o desítky procent. Hlavními viníky jsou:

  • Ztráta rozmanitosti prostředí: Monokulturní pole a "sterilní" anglické trávníky bez květů jim nenabízejí potravu. To vyhovuje včele medonosné jen krátce, když pole kvetou, ale pro pestřenky a včely samotářky je to po zbytek roku pustina.
  • Příliš "uklizená" zeleň: Moderní parky a lesy bez starého dřeva a dutin jim nenabízejí místa pro vývoj larev.
  • Chemické postřiky: Pesticidy hubí nejen škůdce, ale i tyto užitečné pomocníky.
Kopretiky pestřenkám chutnají
Kopretiky pestřenkám chutnají

Jak jim můžeme pomoci?

Ochrana pestřenek začíná na každém balkóně a zahradě a jde ruku v ruce s ochranou včel samotářek:

  • Pestrá zahrada a mozaikové sekání: Nechte část trávy "nadivoko" vykvést. Pestřenky milují například, kopretiny a miříkovité rostliny (kopr, mrkev) ale i různé druhy tzv. plevelů.
  • Konec chemie: Vyhněte se insekticidům. Pamatujte, že pestřenky vám s mšicemi pomohou zadarmo.
  • Voda a úkryty: Malé pítko pro hmyz pomůže v horku všem, nejen pestřenkám a dalším opylovatelům, ale třeba i ježkům a ptákům. Ponechání trochy tlejícího listí a dřeva (např. starý pařez) v koutě zahrady vytvoří ideální podmínky pro jejich rozmnožování.

Pestřenky jsou důkazem, že i ten nejmenší tvor může mít na svých bedrech stabilitu celého ekosystému. Příště, až uvidíte pruhovaného "vrtulníka" na květu, už budete vědět, že se díváte na jednoho z nejužitečnějších sousedů, které v Praze máme.

Jméno naznačuje, za koho se převléká pestřenka sršňová
Jméno naznačuje, za koho se převléká pestřenka sršňová

Objevte fascinující svět hmyzích opylovatelů 

na dalších panelech naší výstavy. Každá skupina má své nezastupitelné místo v přírodní mozaice.